|
| |
|
|
Studium vlivu elektrolytů na stabilitu a efektivitu diafragmového výboje
Němcová, Lucie ; Krčma, František (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na tzv. diafragmový výboj, což je jeden z druhů elektrického výboje v kapalině, který lze přiřadit mezi tzv. AOP´s techniky v současnosti stále více používané k čištění vody. Jedním z ukazatelů efektivity a stability diagramového výboje je vznik peroxidu vodíku. V teoretické části se nachází podrobnější popis principu elektrického výboje v kapalině, dále jsou zde uvedeny vlastnosti elektrolytů a popsána obecně spektrofotometrická metoda stanovení získaného vzorku. V experimentální části je uveden podrobný popis průběhu experimentu. Následuje část výsledky a diskuze, kde jsou uvedeny konkrétní výsledky jednotlivých měření a jejich zdůvodnění. Poslední kapitolou je závěr, který tvoří celkové shrnutí a zhodnocení všech výsledků. Při použití všech vybraných elektrolytů docházelo při diafragmovém výboji v roztoku k tvorbě peroxidu vodíku. Byly použity anorganické i organické elektrolyty. Mezi anorganické elektrolyty patřily např. roztoky halogenidů, dále dusičnan sodný jako zástupce dusičnanů, dihydrogenfosforečnan draselný jako zástupce fosforečnanů apod. Zástupcem organických elektrolytů byla kyselina citronová. Hlavní vliv na tuto tvorbu měla hodnota počáteční vodivosti elektrolytů. Největší vliv na efektivitu a stabilitu diafragmového výboje měly elektrolyty dihydrogenfosforečnan draselný a síran sodný. Jejich rychlostní konstanty dosahovaly při použití roztoku s počáteční vodivostí cca 400 mikrosiemens nejvyšších hodnot, konkrétně 0,0492 mmol/l.min a 0,048 mmol/l.min. Naopak nejnižší hodnoty dosahovala při přibližně stejné počáteční vodivosti rychlostní konstanta elektrolytu chloridu amonného – 0,0269 mmol/l.min. V průběhu experimentů se používaly nerezové a platinové elektrody. Bylo zjištěno, že materiál nemá vliv na generaci peroxidu vodíku. Peroxid vodíku vznikal pouze v katodovém prostoru.
|
|
| |
|
|
Simulace ustáleného stavu a dynamického chování nízkoteplotního palivového článku
Smugala, Ondrej ; Radil, Lukáš (oponent) ; Ptáček, Michal (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá problematikou matematického modelovania nízkoteplotného palivového článku typu PEMFC. Prvá časť bakalárskej práce je zameraná na objasnenie podstaty výroby elektrickej energie prostredníctvom palivových článkov ako aj na poukázanie výhod a nevýhod tohto typu zdroja. V tejto časti je prevedené rozdelenie palivových článkov podľa použitého elektrolytu a u každého druhu sú uvedené základné technologické informácie. Ďalej je už práca zameraná na PEMFC články, popis ich konštrukcie a prevedenie rešerše súčasného stavu tejto technológie využívanej v energetike. Druhá časť práce zahŕňa matematický popis článku a statický i dynamický popis jeho správania sa, na základe definovaných vzťahov medzi základnými parametrami a veličinami. V ďalšej časti sú uvedené samotné výsledky simulácie prevedenej na vytvorenom statickom a dynamickom modeli v programe Matlab Simulink. Nominálne hodnoty článku vychádzajú z katalógového listu reálneho palivového článku. Poslednú časť práce tvorí porovnanie merania na skutočnom palivovom článku s výsledkami simulácie, ktorá bola prevedená na upravenom modeli. Výsledné nasimulované charakteristiky sú porovnávané s nameranými charakteristikami na skutočnom palivovom článku.
|
|
|
Nízkoteplotní palivový článek pro ultralehký letoun
Hladiš, Lukáš ; Brázdil, Marian (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá, návrhem pohonu ultra-lehkého letounu s využitím technologie palivových článků. Jsou zde popsány jednotlivé druhy palivových článků a možných paliv. Dále je zde uveden výpočet nízkoteplotního palivového článku H2 – O2 s polymerní membránou (PEM). Součástí jsou rovněž konstrukční výkresy navrhovaného řešení.
|
|
| |
|
| |
|
|
Rozvoj technologie frézování forem povlakovanými tvarovými frézami
Doležel, Ondřej ; Bumbálek, Bohumil (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá možným rozvojem frézování forem různými druhy povlakovanými moderními frézami. První část je věnována analýze soudobých trendů výrobních technologií forem. V analýze jsou uvedeny různé druhy strojů a nástrojů pro výrobu různých druhu forem a zápustek. Další část se věnuje návrhu zápustky pro část nůžek na plech. Pokračuje se návrhem výroby po tepelném zpracování a dokončení zápustky frézováním. Pro frézovaní zápustky jsou navrženy nástroje, NC program a možný rozvoj výroby zápustky pomocí nového obráběcího centra a možnost optimalizace výroby. Předposledním bodem práce je technicko ekonomické zhodnocení daného směru rozvoje porovnání kladu a záporu jednotlivých metod. V závěrečném zhodnocení je vše shrnuto.
|
|
|
Gelové polymerní elektrolyty s nanočásticemi
Szotkowski, Radek ; Sedlaříková, Marie (oponent) ; Jahn, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o gelových polymerních elektrolytech vytvořených na bázi methylmethakrylátu s vybranými typy nanočástic. V práci jsou rozebrány i metody pro měření elektrochemických vlastností gelových polymerních elektrolytů. Praktická část se zabývá přípravou vzorků gelových polymerních elektrolytů s různým obsahem alkalické soli v rozpouštědle, vytvořením gelů s různým obsahem nanočástic a porovnáním gelových polymerních elektrolytů polymerovaných teplem a UV zářením. V práci dochází k vyhodnocení těchto vzorků z hlediska elektrické vodivosti a potenciálových oken, taktéž byla u vybraných vzorků provedena termická analýza.
|
|
|
Vliv příměsí elektrolytu na vlastnosti olověných akumulátorů
Dohnal, Martin ; Zimáková, Jana (oponent) ; Bača, Petr (vedoucí práce)
V dnešní době je olověný akumulátor nejrozšířenější v automobilovém průmyslu. Ve kterém slouží jako zdroj energie při startování automobilu. Od nedávna je akumulátor používán nejen při startech, ale i při jízdě v městském provozu. Toto chování můžete znát pod pojmem hybridní automobil. U kterých je využíván elektromotor, který má v důsledku snížit produkci emisí stojících aut ve městech. Elektromotor je napájen olověným akumulátorem a to má za následek rychlé vybíjení i snížení životnosti baterie. Pro prodloužení života byly vyvinuty aditiva do elektrolytu . V bakalářské práci budou tyto přísady zkoumány. Jestli opravdu mají příznivé účinky na baterii.
|
host ::
RSS.